Úvodem

Hora Boubín, jež propůjčuje svůj název i našemu lesnímu závodu, je jeho nejvyšším bodem (1362 m. n. m.) a dominantou tohoto kraje. Svojí jedinečností a přírodním bohatstvím přitahuje již několik generací lesníků a přírodovědců a v současné době velice ožívá zájem o tuto oblast také z pohledu turistiky a cestovního ruchu.

To bylo také jedním z důvodů, proč byla na jižních svazích Boubína, v nadmořské výšce 1150 metrů, vybudována lovecká chata, jež je nejvýše položenou obytnou stavbou v celém masívu Boubína.

Společně s kaplí sv. Huberta a vyhlídkovou terasou do kraje tvoří lovecká chata areál, který je připomínkou původních staveb, které zde byly vybudovány již před sto lety. A jaká je historie tohoto místa ?

Historie loveckého zámečku

Boubínský lesní komplex patřil až do 1. pozemkové reformy významnému šlechtickému rodu Schwarzenbergů. Boubínské lesy byly kromě vysoké kvality porostů proslulé i chovem jelení zvěře, jež byla do této oblasti (po vystřílení kolem roku 1827) koncem 19. století opět vysazena. Ovšem stavy jelení zvěře se díky neexistenci přirozených nepřátel rychle zvyšovaly a záhy byly patrné velké škody na mladých porostech a také na sousedních zemědělských pozemcích místních obyvatel. Proto Schwarzenbergové přistoupili kolem roku 1900 k vytvoření obory. Její součástí se stal také lovecký zámeček, který pro vzácné hosty nechal kníže Adolf vybudovat již v roce 1902.

Kromě vlastního zámečku byly v následujících letech vybudovány v jeho bezprostředním okolí i další objekty pro zajištění chodu zámečku – chata pro služebnictvo a stáje. Na louce pod zámečkem byla zřízena střelnice, kde lovci mohli ověřovat své zbraně, zkoušet a zdokonalovat své střelecké schopnosti. V roce 1905 byla postavena dřevěná kaple, zasvěcená sv. Hubertovi – patronu myslivců, ve které byly před zahájením lovu slouženy mše svaté. Lovecký zámeček ožíval každoročně především na podzim v době jelení říje.

Historie po zestátnění Boubína

Po zestátnění Boubína přemístili v roce 1931, dle tehdejší úmluvy, Schwarzenbergové lovecký zámeček a kapli sv. Huberta na své statky v Hluboké nad Vltavou do míst dnes známých jako Stará obora. Zde na Boubíně zůstaly pouze podezdívky po těchto stavbách a stáje a chata pro služebnictvo. V hospodářské knize z roku 1933 je uvedena u porostu 6a ve sloupci Pokyny pro budoucí hospodaření tato poznámka: „ … Místo po boubínské chatě, kde stával lovecký zámek, jest v desolátním stavu a bylo by nejvýše nutno je upraviti …“. Lze si docela představit, s jakou radostí a chutí kníže Jan, Adolfův syn a nástupce, svůj bývalý majetek opouštěl … Neboť nebyla po zestátnění Boubína snaha o obnovu původní stavby loveckého zámečku (alespoň se tak domníváme) a zub času byl nemilosrdný, podezdívky začaly zarůstat a díky vodě, mrazu a samozřejmě i kořenům stromů se začaly rozpadat.

Nejprve se zřítila celá západní část podezdívky zámečku a zbývající část porostla dřevinami (smrk, vrba) tak, že na konci devadesátých let bylo při pohledu od příjezdové cesty velice málo patrné, že se jedná o zbytek někdejší stavby. Podezdívka kaple se zachovala až do současnosti téměř celá, ale asi pouze díky svým mnohem menším rozměrům. Také stáje pomalu chátraly a v šedesátých letech byl stav již tak kritický, že byla dřevěná stavba stržena a spálena. Jen chata pro služebnictvo byla nadále využívána jako lovecká chata, tím měla stavba zajištěnu alespoň základní údržbu.

Pokud nahlédneme do archivních materiálů polesí Včelná, tak ze zápisu z „Prověrky a skontra DKP a ostatního materiálu a zásob“ z července 1958 vyplývá, že byla lovecká chata využívána také jako dělnická ubytovna, především pro kočí, kteří měli koně ustájené v tehdy ještě funkčních stájích. Bohužel to podle toho vypadalo, neboť prověrková komise shledala, že ubikace Zámeček je „ … úplně v desolátním stavu, nikdo se o tuto ubikaci nestará, nekontroluje, naprostý nezájem …“. V roce 1961 došlo k zásadní velké přestavbě lovecké chaty a dále byla využívána až do současnosti personálem státních lesů, především jako zázemí pro lovecké hosty, ale sloužila také jako chata rekreační. V devadesátých letech již objekt využíván téměř nebyl z důvodu špatného stavu původních dřevěných konstrukcí (napadení dřevomorkou domácí) a celkové sešlosti objektu.

Výstavba nového Zámečku

Pro celkovou sešlost lovecké chaty přistoupily Lesy České republiky, s. p., lesní závod Boubín v roce 2000 ke komplexní rekonstrukci stavby, neboť je toto místo turisticky, z hlediska kulturního a historického, velice zajímavé a vyhledávané. Prvotní úvahy se ubíraly směrem k místu původního loveckého zámečku, ale z finančních důvodů se od toho záhy upustilo a rozhodlo o zbourání stávající lovecké chaty a na jejím místě vybudování nové.

Kromě chaty tento projekt v rámci programu 2000 zahrnuje i další objekty – opravu části podezdívky původního loveckého zámečku, která slouží jako terasa pro odpočinek s nádherným výhledem do kraje směrem k hraničnímu hřebeni s Plechým, Trojmeznou horou a Třístoličníkem, za dobré viditelnosti lze spatřit také mohutné alpské štíty.

Kaple sv. Huberta

V roce 2001 byl projekt završen výstavbou dřevníku a obnovou kaple sv. Huberta na místě kaple původní. Snahou bylo, aby se vzhled kaple co nejvíce blížil vzhledu kaple původní. Proto byla projektová dokumentace zhotovena dle dobových fotografií a lze říci, že záměr se skutečně vydařil a stavba je velice zajímavě a vkusně zpracována. 3. října 2001 kapli sv. Huberta slavnostně vysvětil Mons. Kavale, generální vikář českobudějovické diecéze a 1. listopadu 2001 byla provedena kolaudace celého areálu nového „Zámečku“. Tímto dnem byl zároveň předán do užívání odborné i laické veřejnosti a rozhodně se vyplatí toto místo navštívit.

Současnost loveckého zámečku

Chata je celoročně v provozu s možností ubytování pro individuální či rodinnou rekreaci.

Bližší informace:

telefon: 388 421 161, (Ing. Ondřej Toman) nebo
e-mail:ondrej.toman@lesycr.cz

A na závěr jedna prosba – pokud kdokoli z Vás může poskytnout nějaké historické informace či fotodokumentaci, staré pohlednice aj., vztahující se nejen k těmto místům, ale i k oblasti Boubína celkově, budeme velice rádi, když nám je, třeba jen k nahlédnutí, poskytnete. Je naší snahou přiblížit tuto oblast co nejvíce návštěvníkům krásných boubínských lesů a každá nová informace je přínosem pro všechny.
Děkujeme!